Kategorie: Články

Expedice 2012 - Výstup na SEVERO-JIŽNÍ PÓL

Unikátní expedice na severojižní pól lyžařskou technikou - běžky nebo jakékoliv lyže chodící!

Moto:
Zpráva z tisku: ... geodetickým proměřením se potvrzuje existence severo-jižního pólu na souřadnici 49°40'14.646"N, 16°1'56.140"E s pracovním názvem GÚ devítka - Radkova nejvyšší hora vysočiny ...

Plán expedice byl následující:

Upalování čarodějnice
  • Po příletu na základnu proběhne rozdělení účastníků dle rezervací na bydlení.
  • Příprava pálení signálního ohně, který nám ohřeje vzduch pro úspěšný časný ranní start a může posloužit pro přivolání případné záchranné skupiny (nebyla na seznamu zvaných účastníků ??), dále též pálení obětního ohně místním polárním bohům, ať nás stále považují za normální. V domorodém jazyce se říká "pálení čarodějnic".
  • Základní aklimatizace v expediční základně (dále jen EZB), prověření materiálu, přezkoušení výzbroje a výstroje.
  • Úvodní proslov k expedici a zpěv expediční hymny, slavnostní přípitek a dále základní pokus o získání PERMITu, přečkání třeskuté noci jen s podporou velkého množství život podporujících, popř. tišících prostředků (medikamenty nejdříve rozjařují později i tiší), vyluzování zvuků na hudební nástroje přinesené do EZB, vydávání skřeků (snad zpěv) - vše patrně v záchvatech šílenství ze štěstí pokusit se o zdolání SJP.
  • Záchranné činnosti - s prvním raním sluncem (tj. nejdříve v 9 hod.), rozloučení se s nepřeživšími kamarády (tj. s těmi, kteří stále nejdou probudit), příprava na expediční útok na SJP.
  • Start vlastní Expedice na SJP - na chodících lyžích. Navážeme se a odhodlaní vyrazíme za hřmotného zpěvu útočné bojové písně.
  • Pokus o návrat do civilizace - alespoň EZB.
  • V případě úspěchu interview a tiskové konference, oslavy úspěšné expedice, přijetí u místních autorit. V případě neúspěchu tiché vyklizení pozic.
  • Návrat domů - slavnostní ukončení úspěšné expedice, rozchod účastníků a následné bouřlivé vítání v rodných vískách.

A JAK TO BYLO:

V termínu 30.4. - 1.5.2012 byla na statku Bukáček v Křižánkách vybudována základna pro zahájení výstupu. Expediční základna (dále již jen EZB) zde byla vybrána po dlouhém studiu dané lokality a náročných konzultacích s místními starousedlíky. Zde rovněž proběhla náročná přípravná práce a teoretická část výstupu ve spojitosti se spálením zlých čarodějnic, duchů a nepřátel výstupu.

Také proběhla řízení o získání permitu k výstupu.

Petr Směja pronesl úvodní proslov.

Petr Směja při proslovu

Vážené přítelkyně a přátelé,

Dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji přivítal na již čtvrtém ročníku "Pálení čarodějnic" a současně vyjádřil znepokojení, že nás přesto vůbec neubylo.

Letošní expedice se jmenuje: EXPEDICE NA SEVERO-JIŽNÍ PÓL.

Organizátoři chtěli zůstat skromně v utajení pod pseudonymem POTSME a já jejich přání plně respektuji. Prostě Franta s Liborem si řekli: "Když může Jára Cimrman s Čechem Františkem Němcem na severní pól, proč by Moraváci nemohli bez Čecha na pól severo-jižní". Tento beztak již náročný výstup ovšem ztížili tím, že bude podniknut na 1.máje, na běžkách a samozřejmě tradičně čistými prostředky, jak my anglofilové říkáme: "by fair means", což znamená s kyslíkovými přístroji a na laně. Herman Buhl nám do toho ze záhrobí už naštěstí nemůže kafrat a navíc byl stejně na Nanga Parbatu nacpanej fenmetrazinem, tak co?

Chtěl bych poznamenat, že známou Cimrmanovu větu: "Jdu na sever a teď zase na jih" lze aplikovat vlastně nejen na pólu samém, ale na kterémkoliv místě na Zemi. Podmínkou je vyrazit do cíle severním směrem a zpět pak musíme logicky na jih. Tolik vysvětlení k názvu expedice.

Organizátoři nakonec v malinko pozměněné podobě převzali klausuli geniálního filosofa, jinak povoláním excelentního řidiče Klementa Hladíka z Vysokého Mýta, který již v roce 1994 v Dolomitech prohlásil: "To mě teda řeknite, proč voni lezou nahoru, když pak musej zas dolů". On sám to považoval za strašnou blbost, ale této logické úvaze nelze nic vytknout. Proto také byla zvolena "Devítka" (pro neználky "Devět skal") jako cíl našeho letošního prvomájového výstupu.

Již před čtyřmi léty jsme se postarali, pomocí štaflí a staniolu, o zvýšení vrcholu o 2 metry a regulérní zápis Devítky jako nejvyšší hory Vysočiny na Geodézii a Kartografii ČR.

Z této skutečnosti měl největší radost náš kamarád Radek Orsava, který je teď určitě v duchu s námi a řídí shora naše kroky. Věnujme mu prosím nyní krátkou tichou vzpomínku. Děkuji.

Pro úspěšný výstup je důležité dodržet následující pravidla:

  • Před výstupem namazat skluznice měkkým voskem např. značky Klister, aby se listí dobře lepilo a běžky nám nepodkluzovaly.
  • Při počínajících omrzlinách je dle posledních výzkumů lepší zahřívat tělo a končetiny zevnitř, nikoliv zvenku. K tomu nám nejlépe poslouží 52% moravská slivovice nebo pro fajnšmekry 12 let stará whisky Chivas Regal. Čili žádné oteplovací polštářky do bot a podobné nesmysly.
  • Pokud jdete ve smíšených dvojicích (mám teď na mysli pohlaví) je dobré si dopředu rozdělit úlohy: optimální je, když žena nese batoh a muž odpovědnost.
  • Túra má svůj vrchol až v base campu. Pro někoho bohužel a to zvláště u mladších ročníků, už v base campu. Tady bych chtěl apelovat na solidárnost k nám seniorům, kteří bereme expedici opravdu vážně a chceme ji úspěšně dokončit. Plýtvání drahocenných sil v předstartovní noci v pozici ať už nahoře nebo dole, je neuváženým hazardem a při následném těžkém výstupu se může škaredě vymstít.
    Těmto tzv. Supermanům pak brzy dojdou síly a ohrozí tím ostatní svědomité účastníky expedice, kteří v noci opravdu spí a připravují se na úplně jiný výkon.
  • Pozor na ucpaný ventil! Organismus zvyklý přijímat celý den kyslík, může po nadechnutí čerstvého vzduchu náhle zkolabovat.
  • Na druhé straně doufám, že mezi námi nejsou takoví hazardéři, kteří by šli bez kyslíku. V případě jejich kolapsu je zde k dispozici náš expediční doktor Petr Žák, který ovšem na rozdíl od svých kolegů nemá žádné lékařské vzdělání. V praxi to vypadá tak, že pokud budete již v bezvědomí, tak vás odváže z lana, překročí a půjde se dál. Úspěch týmu je důležitější než nenaplněné sny některých ambiciózních ješitů.

Nyní z historického soudku: jak známo na severním pólu poprvé stanul Robert Peary 6.4.1909 a na jižním norský badatel Roald Amundsen 14.12.1911, který tak předešel o pouhé 4 týdny Scotta. Je to dneska prakticky už 100 let.

Všichni si ovšem vezli své šunky na saních tažených psy a byli zabalení jak nemluvňata v tuleních kožešinách. Jó, to se to pak závodí ...

Ale zkuste to v létě, v třicetistupňovém vedru, v zapařené kyslíkové masce a na běžkách, když po sněhu není ani památky. Tady už je zapotřebí opravdu silné vůle a sebezapření, protože intuice a zdravý rozum - tady mi prosím promiňte některé vulgarismy- nám velí: "Vyser se na to, vole!" Nicméně překážky jsou tu od toho, aby se překonávaly a teprve doma večer, na smrt unavení, si řeknete: "Stálo mě to za to?". Pardon, chtěl jsem říct: "Stálo to za to!" Nakonec anglická královna čte výsledky a my, když Pánbu dá, zítra dobudeme severní i jižní pól současně, což se zatím nikomu nepodařilo.

Nikdy jsme si nekladli snadné a splnitelné cíle a ani dnes tomu není jinak. Na expedicích je velmi důležité kamarádství. Prostě všichni táhnou za jeden provaz. To v praxi znamená, že když někdo spadne do trhliny, nebo se zřítí, tak ho nenecháme dlouho trápit, lano rychle přeřízneme a vytáhneme nahoru.

Všem účastníkům přeji pěkné počasí, dobrou kondici, veselou mysl a hlavně správnou sexuální - správnou orientaci. Nezapomeňte se vrátit zpátky na jih, jinak půjdete pořád na sever a na sever a dopr ..., a dopracujete se až kdovíkam.

následoval mohutný aplaus, provolávání nehynoucí slávy a bojových hesel ...

Následně všemi přítomnými hlasy jsme zapěli bojovou píseň, složenou Petrem Smějou.

Petr Směja při hraní hymny

Živijó Devítce

Živijó, živijó, živijó, živijó
na sever a zpátky na jih
na Devítku vylezem
večer potom u Bukáčků
žejdlík vína vypijem
vypijem, vypijem, vypijem

Na běžkách, pěšky, či koňmo
vyrazíme nahoru
s kyslíkem vidíme dvojmo
přemůžem tu potvoru
potvoru, potvoru, potvoru

Kam se hrabe Javořice
Sněžka, Říp, či Everest
nejvýš z celý Vysočiny
ční Devítka a to fest
a to fest, a to fest, a to fest

Žebříkem ji nastavíme
nejsme žádní troškaři
staniolem obalíme
dobrá věc se podaří
podaří, podaří, podaří

Pak už konečně následovala konzumace život podporujících i tišících prostředků, vyluzování zvuků na hudební nástroje a vydávání skřeků (snad zpěvu) do pozdních ranních hodin.

Druhý den ráno proběhla kontrola nutného vybavení (bez kterého to nelze !):

  • běžecké lyže (případně tomu podobné - turistické, skialpinistické, sjezdové ...)
  • horolezeké vybavení pro náročný postup ledovým terénem s výskytem trhlin.
  • mazání (i na lyže), pevné nervy a dobrou náladu!

A zároveň se kontrolovalo doporučené vybavení (bez kterého to téměř nelze !):

  • dýchací přístroj kyslíkový
  • tažné sáně pro převoz expedičního materiálu
  • další materiál pro překonání obtížného terénu (žebřík, plavky, stan, ...)

Skoro všichni účastníci v base campu, ještě plni sil a elánu

A za zpěvu bojových písní jsme vyrazili. Skupina třinácti plně vybavených účastníků a několika nezodpovědných hazardérů, kteří se snažili doprovázet útočné družstvo, překročila ještě nezamrzlý vodní tok a pak pokračovala přes pláně vzhůru do daleka. Zastávka u horské chaty na kraji porostu posloužila k odpočinku, občerstvení a odstoupení jednoho zcela vyčerpaného člena útočného družstva. Cestou necestou jsme se proplétali porostem k vrcholovým partiím. Těsně před cílem nejzkušenější borci ohodnotili morální stav útočné skupiny jako výborný. Nic nestálo v cestě dosáhnout cíle vrcholně obtížnou diretisimou a tak znemožnit budoucím expedicím překonat náš výkon.

CÍL BYL POKOŘEN - VRCHOLU BYLO DOSAŽENO.

Na vrcholu Na vrcholu Na vrcholu

Plačící kamarád, který neměl dost odvahy k hrdinským činnům, teď hořce lituje - ale pozdě bycha honit.

plačící kamarád

Akci organizoval tým POTSME: František Hoder a Libor Valíček

Více viz foto v galerii ...

Poznámka: Má-li snad někdo pocit, že v tomto termínu v této lokalitě něco není zcela korektního, odpovídajícího náročnému výstupu s daným nutným vybavením? Pak je ...

A jak k tomu poznamenává Věra: "Nemyslel jsem si, že jsem úplně chytrej, ale že jsem takovej vůl ..."


Doporučte: icon email Pošli článek Linkuj Jaggni to ! Přidej na topčlánky.cz Pridat.eu pridej.cz pošli na vybrali.sme.sk
Uložte si: Clip to Evernote

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.

 


Sponzoří:

logo AIKON draci.net logo AIKON Dalešická přehrada logo Zapra logo h-project logo Trampolíny logo Milord, s.r.o. - Miloslava ORSAVOVÁ

Uvítáme další zájemce o sponzorování našeho oddílu.